Banát aneb kde se vzali Češi v Srbsku a Rumunsku

Banát je historické území na pomezí dnešního Rumunska, Srbska a Maďarska. Hlavním městem a vstupní branou je město Temešvár. Ve středověku oblast spadala pod Uherské království, následně (polovina 16. století) do Požaraveckého míru byla oblast pod nadvládou Turků. Poté, co byli Turci vyhnáni, se region stal součástí habsburské monarchie a začalo osídlování tehdy nehostinného kraje.

V Evropě byla po Napoleonských válkách bída a tak není divu, že se spousta Čechů rozhodla opustit své domovy a vyzkoušet své štěstí až na druhém konci monarchie. Za vidinou spokojeného života je nalákal i jistý podnikatel se dřevem Maďárly, který potřeboval lesní dělníky na kácení dřeva. Čechům bylo přislíbeno přidělení půdy, osvobození od vojenské služby a od roboty.

Zalidnění tohoto kraje bylo pro Habsburky strategické, protože se jednalo o župu hraniční, která zůstala po turecké nadvládě liduprázdná. Podle dochovaných pramenů vzniká první z vesnic, Svatá Helena, v roce 1824.

Prameny neuvádí, z jakých důvodů dřevo-podnikatel Maďárly své sliby nedodržel a zmizel neznámo kam. Nechal však české přistěhovalce v již vzniklých vesnicích uprostřed hustých lesů, které museli vykácet. První vesnice dostaly jména údajně po Maďárlyho dcerách – Svatá Helena a Svatá Elizabeta. Pro nedostatek vody však roku 1847 Svatá Elizabeta zanikla a obyvatelé se přestěhovali do Svaté Heleny.

Po Maďárlyho zmizení nezbylo českým kolonistům než se obrátit na vojenské velitelství a požádat o naverbování do služby k pohraničníkům.

V současnosti můžeme v Rumunsku nalézt šest vesnic s převážně českým obyvatelstvem: Svatou Helenu, Gerník, Rovensko, Eibenthál, Bígr a Šumice. České menšiny a spolky se nachází i ve větších městech jako je třeba Oršava. Podle posledního sčítání lidu se v rumunském Banátu k české národnosti hlásí přes dva a půl tisíce lidí.

Turisté, kteří přijedou do Rumunska většinou netuší, že mnoho Čechů žije i za hranicí na území dnešního Srbska. Kvůli politické situaci mezi tehdejší Jugoslávií Ceaușescovým Rumunskem ovšem byly veškeré vazby zpřetrhány. Ve správní obci Vojvodiny, Bele Crkvi, kde je i český dům a český spolek, se k Čechům hlásí přes 1500 lidí. Krajany zde najdete v obcích Češko selo (Česká vesnice) a Kruščice.

AFE

Více informací na:

https://is.muni.cz/th/219820/fss_b/Za_krajanky_v_Banatu.pdf