Vdechl život elektrickým tramvajím a vynalezl zpívající fontánu. František Křižík jako český Edison.

1. July 2013 | Historie

František Křižík svými vynálezy konkuroval Edisonovi. Jeho jméno nesou ulice po celé České republice. Je po něm pojmenována také zastávka metra v Praze. Když ovšem lidé kráčí po Křižíkově ulici, nemají často tušení, jak významného českého rodáka tím ctí.

František Křižík se narodil v roce 1847 v obci Plánice u Tábora. Pocházel z chudé rodiny a nedostatek financí mu bránil ke kvalitnímu vzdělání. Jeho talentu a lásky k technice si však všiml profesor Václav Zenger, který se mu stal mecenášem a díky němuž mohl navštěvovat přednášky na pražské technice.

Po svých studiích se Křižík brzo stal významným vynálezcem tehdejší Evropy. Na pařížské světové výstavě v roce 1881 představil obloukovou lampu, vylepšený nápadu ruského vědce Jabločkova. Ta svou svítivostí daleko překonala Edisonovy první žárovky. Mezi tehdejšími vynálezci získal nejvyšší ocenění - zlatou medaili.

Zdokonalil železniční signalizaci i elektrické tramvaje

Jeho prvním vynálezem bylo elektricky ovládané železniční návěstidlo, které znamenalo přelom v tehdejší železniční dopravě. Vlakové nehody byly na denním pořádku. Křižík svým vynálezem nahradil předchozí manuální signalizaci, čímž se výrazně zvýšila bezpečnost na kolejích. Získané peníze za jeho první přístroj mu umožnily založit rodinu a přestěhovat se do Plzně, kde často přednášel o nejnovějších vynálezech své doby - jako byl například Bellův telefon.

Mezi jeho nejznámější úspěchy ovšem patří už zmíněná oblouková lampa. Podařilo se mu vyvinout úsporné zařízení s denním světlem, čímž výrazně snížil náklady oproti tehdejším plynovým lampám. Po úspěchu v Paříži si vynález nechal patentovat v celé Evropě i Americe. Jeho lampy se staly tak populárními, že je vyráběl pro celé mocnářství. Svítilo se jimi při důležitých příležitostech v Praze i ve Vídni.

Obloukové lampy použil vynálezce i ve světelné fontáně v pražských Holešovicích. Použitím barevných skleněných filtrů vytvořil efekt padající vody a měnícího se světla. Fontána se záhy stala místem setkávání a procházek.

František Křižík se zasloužil také o elektrifikaci tramvají a propagaci užitečnosti elektřiny v různých oblastech průmyslu. Zhotovil také jeden z prvních elektromobilů na světě!

Další roky jeho života byly plné úspěchu, ale i několika zklamání. Nezískal důležitou zakázku pro Národní divadlo, které chtěl osvětlit svými lustry – porazila ho Edisonova firma. V roce 1937 se mu ale dostalo pocty, když společně s dalšími československými rodáky - jako byl například Karel Čapek - pronesl zdravici Albertu Einsteinovi.

František Křižík zemřel v roce 1941. Jeho pohřeb v Praze se stal manifestací vůči tehdejší německé okupaci. Plánice na jeho počest otevřely muzeum mapující jeho život a dílo. Pak na Františka Křížka veřejnost zapomněla, i když mu právem náleží titul prvního českého elektrotechnika.

ELA

Více informací naleznete na:

https://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=36190

https://www.techpark.sk/technika-9102012/frantisek-krizik-priekopnik-ceskej-elektrotechniky.html