Minimozky ze zkumavky

3. September 2013 | Příroda

Uchovávání mozků ve sklenicích patří k dobrým mravům šílených vědců z brakových románů. Vědci z rakouské Akademie věd také uchovávají mozky k pokusům, avšak na rozdíl od svých zlotřilých kolegů z oblasti vědecké fikce nepoužívají jako zdroj mozků nevinné oběti. Mozky pro své vědecké testy si nechávají vyrůst z lidských kmenových buněk.

Vědcům z Institutu molekulární biotechnologie ve Vídni se ve spolupráci s kolegy z univerzity ve skotském Edinburghu podařilo naprogramovat lidské kmenové buňky, aby se vývojem samovolně přeměňovaly na mozkovou tkáň. Jsou tak vlastně schopni umělé reprodukce mozku, což otevírá mnohá dveře dalšímu výzkumu.

Kmenové buňky jsou univerzální buňky, které se dokáží podle potřeby přeměnit na jiný typ buněk, a tak tvoří rezervu živočišného těla k opravám poškozených částí. U člověka se nacházejí nejčastěji v kostní dřeni, placentě, pupečníkové krvi, ale také v tukové vrstvě nebo ve svrchní části pokožky.

K vytvoření skutečného mozku z takových buněk však zatím zbývá ještě dlouhá cesta. Doposud se daří vědcům vytvořit orgán vývojem připomínající mozek devítitýdenního embrya. „Minimozky“, jak jsou publicisty nazývány, nejsou totiž schopny dále vytvořit funkční cévní systém, takže nikdy nepřesáhnou velikost čtyř milimetrů, přestože jsou některé testovací kusy uměle udržovány při životě již celý rok.

Taková mozková tkáň sice nedosahuje dokonalosti přirozeně vytvořeného mozku, avšak nese identické základní znaky. Podoba mezi uměle vytvořenou tkání a lidským mozkem se dá zužitkovat při těch farmakologických pokusech, u kterých se prokazují obvykle užívané zvířecí mozky jako nevhodné.

Pokud však budou vědci úspěšní ve zdokonalování uměle vytvářených mozků, budou moci sledovat prapůvodní vznik takových deformací jako autismu, Alzheimerovy choroby nebo chronických depresí.