Největší továrna na elektronové mikroskopy
Celý objekt má rozlohou téměř 30.000 m2. Podle informací společnosti se investice do těchto prostor vyšplhala na 700 milionů korun, což vzhledem k velikosti a technické vybavenosti budovy není zas tak překvapivé číslo.
Před vstupem do čistých prostor se musíme převléci do speciální overalu, na boty natáhnout návleky a na vlasy síťku. Vše kvůli prachu, který je velkým nepřítelem precizní výroby, proto zde pečlivě filtrují vzduch a je zde prakticky bezprašné prostředí.
Celý interiér začíná připomínat laboratoře z amerických filmů nebo počítačových her. Procházíme dalšími elektronickými turnikety - srdce výroby je pečlivě střeženo, protože se zde pracuje na nových prototypech a patentech. Nikdo nepovolaný se nesmí dostat dovnitř.
Prostředí je zde sterilnější, než operační sály nemocnic. Podlaha má speciální antivibrační úpravu, aby vibrace způsobené i pouhou chůzí neovlivňovaly měření mikroskopů. Zároveň vidíme všude kolem elektronové mikroskopy v různých fázích dokončení - některé připomínají jen hromady kabelů a elektronickéch součástek, jiné vypadají spíše jako futuristické lednice z budoucnosti.
Vnější pláště kryjí masivní elektronová děla a celý mikroskop se obsluhuje prakticky jen dvířky pro vkládání preparátu a speciálním softwarem v připojeném počítači. Kolem rozpracovaných mikroskopů chodí pracovníci v bílých overalech a drobnými nástroji s doslova chirurgickou precizností upravují jednotlivé komponenty.
Výkon těchto zařízení je ohromující. Nejvýkonnější mikroskopy dokáží zobrazit atomové sloupce, jiné doslova prozáří tenkou vrstvu zkoumaného preparátu. Jejich využití je přitom překvapivě všestranné - využívají je výrobci v polovodičovém průmyslu, těžaři, výzkumná centra i automobilky. Mikroskopy FEI tak nalezneme například v Intelu, Samsungu, stáje Ferrari, MIT nebo brněnském CEITECu.
Cena takového mikroskopu se pohybuje v průměru kolem milionu amerických dolarů a FEI jich v Brně vyrobí ročně zhruba kolem 550 kusů, z nichž velká vetšina jde na export.
