FOTOGALERIE: Elektronová mikroskopie: Pohled do nanosvěta

Představte si dalekohled, kterým se díváte z  Měsíce na Zemi a vidíte jednotlivé lidské postavy. Měl by zhruba stejné zvětšení jako elektronový mikroskop. Pohled do nanosvěta je ale ještě trochu komplikovanější. Vědci zde totiž naráží na samotné fyzikální limity. Částice světla, fotony, jsou tak velké, že již nedokáží pronikat do jemných struktur zkoumaných vzorků. Do takto detailních struktur můžeme nahlédnout pouze díky jedněm z nejmenších známých částic, elektronům. 

Vzorky v  komorách elektronových mikroskopů jsou ostřelovány elektrony, které dokáží díky své velikosti a krátké vlnové délce zobrazit miniaturní předměty v dech beroucím rozlišení. Kadence elektronových mikroskopů je neuvěřitelná: vědci pošlou na preparát každou sekundu více než 60 miliónů elektronů rychlostí dvou třetin rychlosti světla. Rekord v  rozlišení drží mikroskop firmy FEI, Titan. Ten dosahuje hodnoty 0,00000005 mm. Pro srovnání, lidské oko je na tom o několik řádů hůře - je schopno rozlišit jen 0,2 mm.

Velmoc elektronové mikroskopie - Česká republika 

Elektronová mikroskopie má stále nádech hi-tech oboru, přestože existuje již desítky let. První elektronový mikroskop sestrojil na počátku 30. let minulého století německý fyzik Ernest Ruska. Čeští vědci nezůstali dlouho pozadu a v  tehdejším Československu 50. let úspěšně poslali do sériové výroby Teslu BS 242. Elektronové mikroskopy se od té doby staly všestranným nástrojem a dnes se používají ve většině přírodovědných a technických oborů. 

Zajímavé je, že jednou z  největších velmocí elektronové mikroskopie je právě Česká republika. Zde se totiž v  současnosti vyrábí čtvrtina celosvětové produkce všech elektronových mikroskopů. Může za to jak dlouhá tradice, tak i zájem zahraničních firem. Například americká společnost FEI zde má své největší výrobní centrum, kde se vyrobí ročně 600 elektronových mikroskopů.