Farma lidských těl
VAROVÁNÍ: ČLÁNEK OBSAHUJE FOTOGRAFIE MRTVÝCH
Projekt se nazývá Freeman Ranch a je jednou z částí Centra forenzní antropologie na Texaské státní univerzitě. Je největší z pěti na celém světě, říká se jim jednoduše „body farms“.
Těla jsou darována pro výzkumné účely a pro lepší porozumění procesu rozkladu. Celý projekt tak pomáhá při řešení kriminálních případů a odpovídá na otázky ohledně přesného času úmrtí nebo celkové doby umírání oběti. „Chceme přijít na to, jak rozklad vlastně probíhá, celý areál farmy je takový malý ekosystém sám o sobě a chceme mu porozumět,“ říká ředitel farmy a profesor antropologie na Texaské státní univerzitě Daniel Wescott.
První dochovaná studie o rozkladu těl – Washing Away of Wrongs – je ze 13. století a napsal ji čínský soudce Song Ci. Pojednává o základních principech pitvy, jak zkoumat tělo a zjistit příčinu smrti. Na tuto studii pak navazovala další díla v Evropě v 19. století. Donedávna neexistovala studie popisující samotný proces rozkladu, až roku 1980 na Univerzitě Tenessee vše změnil antropolog William Bass, když založil první farmu těl. Poté, co asistoval u případu zabývajícího se stářím mrtvoly, začal sbírat těla. Po letech bádání jich se svými kolegy a studenty sesbírali přes 650 a v podstatě tím založili tak nové odvětví o rozkladu lidského těla a zjistili valnou většinu toho, co o rozkladu dnes víme. Stále však zbývá mnoho, co ještě nevíme. „Například horko a vlhkost ovlivňují rychlost rozkladu. To znamená, že proces rozkladu se liší stát od státu,“ říká Wescott. Protože v Evropě byly problémy se zákony, jsou zatím farmy pouze v USA.
Na Texas State Body Farm pracují čtyři stálí zaměstnanci, tucet studentů a mnoho vystudovaných dobrovolníků pod záštitou Texaské státní univerzity. Celkově je na farmě přibližně 200 těl.
Počet dárců roste i mnoho vědců, podílejících se na výzkumu, přislíbilo své tělo darovat, včetně Daniela Wescotta. Proč vlastně lidé darují svá těla farmě? Lidé chtějí vědě nějakým způsobem pomoci a farma přijímá v podstatě jakákoliv těla, jedinými podmínkami je váha pod 500 pounds (cca. 250 kg) a nepřítomnost infekční choroby v těle. V USA také narůstá počet těch, kteří volají po „přirozeném pohřbu“, tedy volném ponechání ostatků v přírodě. Velkou roli hrají i peníze. V USA stojí pohřeb přibližně 7 000 dolarů, Texas State Body Farm si tělo v okruhu 300 kilometrů vyzvedne prakticky zadarmo.
Až 70 % Američanů umírá v nemocnicích nebo podobných zařízeních, drtivá většina lidí tak nikdy neviděla tělo v rozkladu; na světě není jediná kultura, která by nechala tělo jen tak bez rituálu, proto není lehké těla na Freeman Ranch pozorovat, automaticky mají lidé pocit, že to není správné.
Pětkrát až šestkrát do měsíce přijdou na body farm nová těla. Ta jsou nejprve poslána do laboratoře, kde se odeberou vzorky DNA, proběhne měření a fotografování, každé tělo dostane své ID. Poté je tělo umístěno na pozemek, pokud to není možné ihned, je nějaký čas uchováno v mrazáku. Těla jsou od sebe alespoň pět stop daleko, každé v jiné fázi rozkladu a do jiných podmínek – některá na přímý sluneční svit, některá do stínu, většina pod železnou klec, jiná jsou volně vystavena supům, všechna těla jsou nahá. Zaměstnanci a dobrovolníci zaznamenávají meteorologické údaje (teplotu, sluneční svit apod.). Těla samozřejmě zapáchají, ale méně než by se dalo očekávat.
Když Wescott přijímá nové výzkumníky, nejprve je zavede k nejstarším tělům, novější těla totiž vypadají v počínajících fázích rozkladu nejodpudivěji. Výzkumníci se tak s celou skutečností lépe vyrovnají. První fáze rozkladu začíná krátce po smrti. Jakmile přestane bušit srdce, buňky v těle popraskají, kůže slézá, tělo začíná hnít a podléhá bakteriím. Po pár dnech rozklad přichází druhá fáze. Bakterie produkují plyny (metan, sirovodík, oxid uhličitý), které způsobují nafouknutí a opuchnutí. Tělo má zároveň nažloutlou barvu. Uvolňující se zápach přiláká mouchy, které nakladou svá vajíčka do očí, uší, nosu a úst. Z vajíček se vylíhnou červi, kteří odhalují kostru těla, nejrychleji na hlavě. Po třech dnech tělo vstupuje do třetí fáze nazývané „očista“. Tělo praskne a veškeré tekutiny vytečou. Ty obsahují tolik dusíku, že zničí okolní vegetaci. Za pár týdnů jsou téměř všechny měkké tkáně pryč a začíná pokročilý rozklad. Pokud jsou těla na slunci, vysychají a doba rozkladu se prodlužuje. Těla ve stínu jsou ohlodána na kost. Finální fáze přichází po 6 až 12 měsících (podle počasí). Těla jsou vyschlá, zbyde z nich jen hromada kostí, cáry kůže a chrupavky. Těla bez ochranné klece končí většinou v zobácích supů nebo jiných ptáků.
Výzkumníci zjistili, že bakterie, která vyvolává rozklad, je v každém živém těle. Po smrti pak vypouští chemikálie, které nalákají hmyz a další živočichy. Vytvoří se tak vlastní malý ekosystém, tzv. nekrobiom. Farmy pomáhají forenznímu výzkumu – zlepšení pitevních technik, pořádají zde i workshopy pro policisty týkající se určení času úmrtí. Wescott s kolegy pomáhají jako policejní konzultanti při analýze poškozených těl.
Pro více informací a fotografií čtěte zde: https://www.vox.com/2014/10/28/7078151/body-farm-texas-freeman-ranch-decay
klk
