Stane se kuřecí Matrix realitou?

2. January 2014 | Technologie

Prostředí velkokapacitních drůbežáren nepředstavuje právě ideální podmínky k životu. Zvířata jsou zde chována bez slunečního světla, krmena růstovými hormony, antibiotiky nebo masokostní moučkou ze zbytků jejich předků. Průměrná doba "života" kura v hale je bez ohledu na roční období šest až sedm týdnů.

Je vůbec možné při současné spotřebě kuřecího masa zajistit kurům důstojné životní podmínky a zároveň zachovat ekonomičnost jejich chovu? Brit André Ford navrhl kontroverzní řešení. Chov v bezvědomí, či spíše "Kuřecí Matrix", jak byl jeho projekt veřejností a médii přejmenován, vzbudil řadu rozporuplných reakcí. Jedná se o chov kuřat v komatu, která po zásahu do mozkové kůry nemohou cítit bolest. Zvířecí těla jsou umístěna do speciálních závěsných rámů, kde jim jsou speciálním systémem dodávány živiny a odváděny odpadní látky.

Přestože je tento koncept na první pohled bizarní, jeho autor tvrdí, že je více humánní, než současné slepičí farmy. Zvířata, která reálně nevnímají své okolí a de facto ani své tělo, nemohou trpět nebo cítit bolest.

Projekt je podle Forda také ekonomicky udržitelný, protože umožňuje minimalizovat prostorové nároky na chov a kuřat a je v podstatě automatický. Otázkou je, jak takto prodávané maso označovat, protože současná legislativa s tímto způsobem chovu nepočítá. Otázkou také zůstává, jak by na takto "vyrobené" drůbeží maso reagovali spotřebitelé. Protože je však celý koncept stále ve stádiu projektu, můžeme o těchto otázkách zatím pouze spekulovat.