Sbohem, vesmíre! Stačí jedna „bublina“ a vše, co známe, zmizí v mžiku.
Možná se při pohledu na noční oblohu cítíte klidně, ale podle fyziků bychom měli spíše zbystřit. Celý náš svět totiž může stát na velmi vratkých základech. Teorie o falešném vakuu naznačuje, že vesmír, jak ho známe, není v nejstabilnějším možném stavu, ale pouze v jakési „dočasné“ fázi, která může kdykoliv skončit.
Kosmická katastrofa, kterou neuvidíte
Představte si náš vesmír jako míček, který uvízl v malém důlku na úbočí vysoké hory. To je ono falešné vakuum. Pokud by se mu podařilo „překonat hranu“ a sjet až úplně dolů, tedy do tzv. pravého vakua, spustila by se nezvratná reakce. V jednom bodě prostoru by vznikla bublina nové fyziky, která by se začala šířit rychlostí světla. I když by se tato ničivá vlna šířila maximální možnou rychlostí, máme jednoho nečekaného spojence: rozpínání samotného vesmíru.
Je totiž dost dobře možné, že se tato bublina zkázy už někde v hlubokém kosmu zrodila a právě teď pohlcuje galaxie. Pokud se tak ale stalo za tzv. kosmickým horizontem, můžeme zůstat v klidu. Vesmír se mezi námi a oním místem „natahuje“ tak rychle, že k nám tato vlna zmaru jednoduše nikdy nedoputuje. Zkáza sice letí rychlostí světla, ale prostor před ní utíká ještě rychleji. Tento zánik v dosahu bubliny naprosto tichý a okamžitý. V momentě, kdy by nás zasáhla, by se všechny atomy jednoduše rozpadly, protože zákony fyziky, které drží hmotu pohromadě, by přestaly platit.
Máme se bát?
Dobrou zprávou je, že pravděpodobnost takového „zhroucení“ je podle současných modelů extrémně nízká. Takže zatímco se vědci přou o stabilitu Higgsova pole, můžeme se dál věnovat našim každodenním problémům. Pokud by konec skutečně přišel z naší „blízkosti“, ani bychom si toho nestihli všimnout.
Použité zdroje:
