Hubnout nám pomohou biliony malých kamarádů
Identifikace střevních bakterií je výzkumným hitem posledních let. Doposud se soudilo, že bakterie žijící s námi ve vztahu takřka symbiotickém jsou téměř nezbytné při trávení potravy a odlišná skladba mikroflóry může stát za odlišnou schopností zpracovávat potravu.
Tuto teorii potvrdil předloňský výzkum Evropské laboratoře molekulární biologie v německém Heidelbergu, kde vědci u Evropanů rozlišili tři střevní ekosystémy s rozdílnou schopností štěpit zbytky potravy na vitaminy B1 a B7 nebo s lišícími se hodnotami cholesterolu získaného z potravy.
Po takových pozvolných začátcích však výzkumníci z Washingtonovy univerzity z amerického státu Missouri přišli s naprosto přelomovým důkazem mnohem viditelnějšího vlivu střevních bakterií - s vlivem na tělesnou váhu. Své závěry publikovali minulý týden v časopisu Science.
K testům využili vzorky sebrané od statisticky průkazného počtu dvojčat, která se zdravotně neodlišovala jinak než tělesnou hmotností. Vzorky střevních bakterií dále transplantovali laboratorním myším, které jsou geneticky šlechtěny k nejbližší biologické podobnosti. Myším pak podávali stejné množství potravy. Po čase myš se střevními bakteriemi obézního dvojčete viditelně přibrala na váze, zatímco druhá myš s mikroflórou hubeného dvojčete si zachovávala původní hmotnost.
Na základě tohoto důkazu vědci nastiňují další cíle výzkumu, mezi kterými na prvním místě stojí přesná identifikace bakterií zodpovědných za úbytek váhy. Testovaným myším totiž byla implantována celková skladba bakterií, takže myši dostaly do vínku případné nedokonalosti jako jsou bakterie podporující procesy vedoucí k vzniku střevních onemocnění.
Po úspěšné identifikaci bychom mohli jednoho dne zdokonalovat své trávení cíleným příjmem kolonie bakterií, které se nám po rozmnožení ve střevech odvděčí efektivnějším zpracováním přijímané potravy. To však předpokládá, že si vědci důkladně posvítí na každý ze stovky bilionů (milionu milionů) mikroorganimů žijících v našich střevech.
gmb
