Život v kleci
Hongkong, zvláštní správní oblast Číny, stál v posledních dvou stoletích na rozmezí kultur Východu a Západu, z jejichž spojení si pečlivě vybíral to nejlepší. Není proto divu, že je nyní považován za jednoho z asijských ekonomických tygrů.
Jeho HDP se v průběhu posledních padesáti let znásobilo na více jak dvěstěnásobek původní hodnoty. Americká Heritage Foundation ve spolupráci s Wall Street Journalem jej dokonce v posledních letech hodnotí jako nejliberálnější ekonomiku světa. Tyto výsledky jsou však vykoupeny ohromnou sociální nerovností, kvůli které se ve městě mohou krčit špinavé slumy vedle více jak dvanácti stovek mrakodrapů.
Právě klecové kóje patří k jedné z nejnuznějších forem bydlení v hongkongských slumech. Není výjimkou, aby v jedné místnosti žilo dvanáct lidí, kteří se dělí s obyvateli dalších místností bytu o jedinou kuchyň, koupelnu a záchod. Klec neslouží jen jako postel, ale také jako odkladiště osobních věcí a oblečení. V tak stísněných podmínkách se nezvladatelně množí švábi a krysy a teplota v místnosti ani v chladnějších obdobích roku neklesne pod třicet stupňů.
Skromné příslušenství místnosti bývá používáno všemi společně, CREDIT: Society for Community Organisation
Podle průzkumu hongkongských sociálních pracovníků najdeme mezi padesáti tisíci obyvateli klecí všechny věkové kategorie, od dětí po seniory, avšak s převahou osob mužského pohlaví. Ti v produktivním věku jsou pak bez výjimek zaměstnanci provádějící nekvalifikovanou práci, kteří přišli z okolní Číny hledat štěstí v Hongkongu, ale jako noví usedlíci nemají po prvních sedm let pobytu nárok na příspěvek na bydlení. Průzkum objevil i případy, kdy v klecových kójích žili mentálně postižení.
Od každého nájemce vyžadují majitelé bytů 1000 až 1200 hongkongských dolarů (cca 3000 Kč) za klec s rozměry jeden krát dva metry. Nájemci tak platí za metr čtvereční stejnou částku, jaká se obyčejně platí za metr čtvereční luxusního bytu v centru města.
Klece slouží i k uchování osobních věcí, oblečení a jídelních potřeb. CREDIT: Society for Community Organisation
Státní regulace prakticky neexistuje. Majitel pronajímaného domu či bytu musí pouze zažádat o oprávnění k přestavbě místností a musí dodržovat základní pravidla požární bezpečnosti. Avšak většina klecových kójí se nachází ve starých domech s nedostatečnými bezpečnostními prvky a hongkongské úřady nemají dost zaměstnanců, aby prováděli zevrubnější kontroly. Proto obyvatelé klecí žijí v neustálém riziku požáru.
Fenomén klecových kójí se v Hongkongu datuje od dob čínské občanské války z konce čtyřicátých let dvacátého století, kdy do Brity spravovaného města houfně prchali Číňané před vítězícími komunisty.
