Na pet láhvích chce přeplout Středozemní moře
Albert Fikáček nazval své lodě z pet láhví jménem Vichr. Mění jim jen pořadové číslo. Poslední (třetí) kus bude poněkud atypický - katamarán se dvěma stěžni. Oproti předchozímu pokusu se Albert chystá na cestu s celkem čtyřčlennou posádkou. Na moři mají v plánu strávit měsíc.
Pro stavbu plavidla bude potřeba 3700 petek. Loď bude šest metrů dlouhá a čtyři široká. Vybavena bude dvěma záložními motory o výkonu 16 a 4 koní. Poučen z předchozího nezdaru teď Albert věří, že se k africkým břehům dostane. Kvůli ostatním cestovatelům to považuje za svou povinnost.
„Co mě na tom všem nejvíc mrzí je, že jsem nechtě dal další eso do ruky lidem, kteří z pohodlí křesla kritizují nově vznikající projekty odvážných lidí, nebo jakoukoliv snahu posouvat horizonty,“ říká cestovatel a dodává: „Tohle je hlavní důvod, proč jsem se rozhodl po pěti letech tréninku na moři pro obnovení projektu Vichr. Samozřejmě že spoustu věcí udělám jinak, ale budu hájit čest projektu, svoji i všech nás dobrodruhů, kteří v Česku nenachází mnoho podpory.“
Vichr byl pro italskou policii odpad
První cestovateslký pokus před pěti lety začínal u italských břehů, kde Albert se svými pomocníky sestavil plavidlo na pláži. Zastavila jej ovšem policie, která zhodnotila jeho snahu jako vyhazování odpadků do moře. Po rozložení přepravili komponenty na jiné (utajené) místo, odkud se již podařilo vyplout.
Jak mořeplavec uvádí, věděl, že během plavby může jít o život: „Ten den vyhrála odvaha nad rozumem a jsem za to dodnes vděčný. Je to chvíle, kdy se musíš rozhodnout, jestli zůstaneš v bezpečí představ a snění, nebo se rozhodneš riskovat život.“ Tehdy jej zklamal motor, který v bouři přestal fungovat a Vichr tak byl vyvržen na skály.
Za neúspěch první cestu nepovažuje. Dostat myšlenku na tuto plavbu z papíru do reality bylo pro něj a jeho tým cenným ponaučením. „Po pěti letech námořních zkušeností teď udělám hlavně konstrukci a střih plachet úplně jinak. První Vichr byl například hodně pomalý, protože jsem plachtu šil od oka,“ směje se Albert.